Pátým měsícem v Ekvádoru

Více než čtyři měsíce v Ekvádoru za námi a poslední měsíc před námi. V Česku už jsou skoro prázdniny, teplo, začíná letní idylka. U nás nastává období sucha. Paradoxně jsou teď chladnější rána, stmívá se později (kolem půl sedmé), moskyti už nás tolik nežerou, mravenci jsou všude! 
 
Pokusím se shrnout náš život za poslední dva týdny. Každý den je teď téměř jasně daný - dopoledne nákup s kuchařkama, pomoc s domácími úkoly s dětmi, které mají školu odpoledne. Od 11 hodin už přicházejí první děti na oběd, poslední odchází kolem 13:30, pak uklízíme jídelnu a máme čas do tří hodin, kdy přichází početná skupina dětí, která byla ve škole dopoledne, a tak s nimi také děláme domácí úkoly. S touto skupinu jsme zhruba do pěti. Pak máme čas na věci jako nákup, úklid a náš volný čas. Mezitím vším některé dny navštěvujeme rodiny, ptáme se na jejich situaci, atp. Máme na starosti facebookové stránky nadace, oficiální stránky a stránky spolku Para niňos de Ecuador - aneb tam všude se o nás něco můžete dozvědět, pokud vám tento blog nestačí. ;-)
 
Osobně teď prožívám super pocit z toho, že už jsme dokončili stavbu druhého patra. Skončila s tím spousta starostí a pro mě vstávání v sedm ráno. Už mě neprobouzí řev "Katerinaaaa, Katerinaa, buenos días". :-D Zkrátka, skvělý pocit, že už je to hotovo. :-) 
 
Minulý týden v sobotu jsme se s dětmi vydali díky otci Pavlovi na výlet na bazén. No, šílené hlídat bandu akčních dětí v areálu, kde je nespočet tobogánů, bazénu a různých prolízaček. Ale všichni jsme se ve zdraví vrátili, děti byly nadšené, což bylo cílem, takže fajn! :-) 
 
V pondělí jsme čekali vzácnou návštěvu - naší kamarádku Marí s jejím šéfem. Přijeli s filtry na vodu, které po Ekvádoru prodávají. A tak udělali i prezentaci u nás ve Ventanas. Voda se tady samozřejmě nedá pít rovnou z kohoutku, voda se musí buď převařit a nebo se tady kupují ve velkém tzv.botellon de agua - kanystry s vodou. Nešťastnou realitou je ale to, že děti nadace pijí vodu rovnou z kohoutkou. V nadaci jsme jim to zakázali a vysvětlili, proč tuto vodu pít nemají. Tak aspoň v nadaci nebudou riskovat zdraví pitím vody..
 
V pondělí jsme šli společně s Marí a jejím šéfem posedět do místní restaurace, odtud jsme pokračovali do (kam jinam než) karaoke baru. Šéf od Marí už byl unavený, tak jsme ho nejdřív doprovodili do nadace. Bylo vtipné, že bar byl zavřený, ale viděli jsme majitele, tak jsme ho přesvědčili, ať nám otevře, protože Marí z Ekvádoru odjíždí a my se s ní chceme rozloučit. A tak nám otevřel. :-) S Marí jsme se rozloučili, ač neradi tak brzo.. tímto ji zdravíme do ČR! ;-) 
 
V pátek jsme se rozloučili s naším koordinátorem Pavlem a víkend jsme strávili odpočinkem a úklidem. Standa se v neděli vydal do Santo Domingo za kamarády pekaři, které jsme potkali tady ve Ventanas, ovšem už odstěhovali, a tak jel na návštěvu Standa za nimi. Já jsem šla na oběd k prezidentovi nadace a jeho manželce. Rýže s, dá se říct, polévkou z camarones (mořské plody), bylo to vynikající! Odpoledne jsem se pak vydala za rodinou, se kterou ráda trávím čas. Otec rodiny je místní uznávaný evangelický pastor, sourozenců je sedm, jsou to super příjemní lidé. Ve čtvrtek mě pozvali na večeři, tak se těším. 
 
A tak si tady žijem. :-) 
Více než čtyři měsíce v Ekvádoru za námi a poslední měsíc před námi. V Česku už jsou skoro prázdniny, teplo, začíná letní idylka. U nás nastává období sucha. Paradoxně jsou teď chladnější rána, stmívá se později (kolem půl sedmé), moskyti už nás tolik nežerou, mravenci jsou všude! 

Pokusím se shrnout náš život za poslední dva týdny. Každý den je teď téměř jasně daný - dopoledne nákup s kuchařkami, pomoc s domácími úkoly s dětmi, které mají školu odpoledne. Od 11 hodin už přicházejí první děti na oběd, poslední odchází kolem 13:30, pak uklízíme jídelnu a máme čas do tří hodin, kdy přichází početná skupina dětí, která byla ve škole dopoledne, a tak s nimi také děláme domácí úkoly. S touto skupinu jsme zhruba do pěti. Pak máme čas na věci jako nákup, úklid a náš volný čas. Mezitím vším některé dny navštěvujeme rodiny (jako tenhle týden, můžete vidět fotky níž), ptáme se na jejich situaci, atp. Máme na starosti facebookové stránky nadace, oficiální stránky a stránky spolku Para niňos de Ecuador - aneb tam všude se o nás něco můžete dozvědět, pokud vám tento blog nestačí. ;-)                                     
Minulý týden v sobotu jsme se s dětmi vydali díky našemu koordinátorovi p.Pavlovi na výlet na bazén. No, šílené hlídat bandu akčních dětí v areálu, kde je nespočet toboganů, bazénů a různých prolézaček. Ale všichni jsme se ve zdraví vrátili, děti byly nadšené, což bylo cílem, takže supr! :-)                                                     
V pondělí jsme čekali vzácnou návštěvu - naší kamarádku Marí s jejím šéfem. Přijeli s filtry na vodu, které po Ekvádoru prodávají. A tak udělali i prezentaci u nás ve Ventanas. Voda se tady samozřejmě nedá pít rovnou z kohoutku, musí se buď převařit a nebo se tady kupují ve velkém tzv.botellon de agua - kanystry s vodou (jeden zhruba za 30 Kč). Nešťastnou realitou je ale to, že děti nadace tuto vodu rovnou z kohoutku pijí. V nadaci jsme jim to zakázali a vysvětlili, proč tuto vodu pít nemají. Tak aspoň v nadaci nebudou riskovat zdraví pitím vody... 
 
V pondělí jsme šli společně s Marí a jejím šéfem posedět do místní restaurace, odtud jsme pokračovali do (kam jinam než) karaoke baru. Šéf od Marí už byl unavený, tak jsme ho nejdřív doprovodili do nadace. Bylo vtipné, že bar byl zavřený, ale viděli jsme majitele, tak jsme ho přesvědčili, ať nám otevře, protože Marí z Ekvádoru odjíždí a my se s ní chceme rozloučit. A tak nám otevřel. S Marí jsme se rozloučili, ač neradi tak brzo.. tímto ji zdravíme do ČR! ;-) 
 
V pátek jsme se rozloučili s naším koordinátorem p.Pavlem a víkend jsme strávili odpočinkem a úklidem. Standa se v neděli vydal do Santo Domingo za kamarády pekaři, které jsme potkali tady ve Ventanas, ovšem už odstěhovali, a tak jel na návštěvu Standa za nimi. Já jsem šla na oběd k prezidentovi nadace a jeho manželce. Rýže s, dá se říct, polévkou z camarones (mořské plody), bylo to vynikající! Odpoledne jsem se pak vydala za rodinou, se kterou ráda trávím čas. Otec rodiny je místní uznávaný evangelický pastor, sourozenců je sedm, jsou to super příjemní lidé. Ve čtvrtek mě pozvali na večeři, tak se těším. 
 
Osobně teď prožívám super pocit z toho, že už jsme dokončili stavbu druhého patra. Skončila s tím spousta starostí a pro mě vstávání v sedm ráno. Už mě neprobouzí řev "Katerinaaaa, Katerinaa, buenos días". :-D Zkrátka, skvělý pocit, že už je to hotovo. :-) 
 
V příštích dnech chceme dokončit co nejvíce administrativních záležitostí a připravit se tak na červenec, který je posledním měsícem naší ekvádorské aventury. A bude to jistě intenzivní a zajímavý měsíc, zůstaňte s námi až do konce, amigos! Hasta pronto!